Platební neschopnost (častěji používaný název je insolvence) nastává v případě, že dlužník (firma i fyzická osoba) nemohou splácet své závazky. V případě fyzické osoby je často využit takzvaný osobní bankrot, zatímco u firmy má přidělený insolvenční správce zpravidla mnohem více starostí. Musí se o firmu v insolvenci starat a rozhodnout, co s ní bude dál. Rozprodá se její majetek, aby byla uspokojena co největší část pohledávek věřitelů, nebo se firma může z nejhoršího dostat a postačí reorganizace?
Pokud se společnost dostane do insolvence, je zpravidla vyhlášen úpadek. V něm dochází k mnoha krokům, které mají zajistit zejména uspokojení pohledávek věřitelů, mezi kterými jsou například i zaměstnanci se svou dlužnou mzdou. V ideálním případě může firma toto období přežít díky reorganizaci.
Slovníček:
Insolvence, neboli platební neschopnost, znamená, že dlužník má dluhy po splatnosti a není schopen je splatit.
Úpadek nastává v případě insolvence, nebo předlužení.
Konkurz je řešení úpadku prakticky likvidační cestou – rozprodání majetku společnost a umoření co největší části dluhu.
Reorganizace je řešením úpadku konstruktivní formou – pokud je to možné, insolvenční správce se bude snažit firmu zachránit, ale umoření dluhu je prioritou.
1) Podmínky pro vyhlášení úpadku
Do insolvence lze spadnout dvěma způsoby – buď jde o takzvané předlužení, kdy jsou závazky věřitelům vyšší, než hodnota majetku společnosti, nebo platební neschopnost (závazky déle než 30 dnů po splatnosti, přičemž důvodem je to, že firma na placení nemá prostředky). V obou případech musí existovat alespoň 2 věřitelé, kterému takové problémy vznikly.
2) Řešení úpadku
Úpadek je řešen insolvenčním správcem. Ten jediný má po vyhlášení úpadku možnost nakládat s majetkem společnosti. Snaží se najít cestu, jak umořit dluh a v ideálním případě i zachránit firmu. Pokud se záchrana nepodaří, jde o takzvaný konkurz, kdy je prodán veškerý majetek společnosti. Peníze jsou samozřejmě použity k uhrazení dluhů.
Druhým řešením je reorganizace, ta často spočívá ve výrazné úpravě fungování firmy – zeštíhlení počtu zaměstnanců, šetření, kde se dá, hledání nového investora a podobně – prodej majetku samozřejmě přichází v úvahu i zde.
Po vyřešení situace tak máme buď životaschopnou firmu bez nezvladatelných dluhů, nebo nic, podle toho, zda postačila reorganizace, nebo muselo být sáhnuto po konkurzu. Úpadek tedy nemusí vždy znamenat konec, záleží na reálném stavu společnosti a schopnostech insolvenčního správce.
Komentáře
Přidat komentář